Centrální banky v prvním čtvrtletí letošního roku přikoupily 289,7 tun zlata, což bylo opět nejvíce v historii. Nákupy tak překonaly doposud historicky nejvyšší nákupy z 1. čtvrtletí roku 2023.
VíceOd loňska platí, že největším spotřebitelem fyzického zlata na světě je Čína. Využila nízké ceny zlata, nakoupila ho výrazně víc než o rok dřív a podle některých odhadů v tom měla pokračovat i letos. Jenže místo toho přišel v prvním čtvrtletí pokles zájmu. Světoví finančníci ale čekají, že se situace brzy změní.
Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council) poptávka po zlatě v Číně loni stoupla na 1 132 tun. Nejen, že Čína poprvé překonala hranici 1 000 tun, ale v čele žebříčku států s největší poptávkou předstihla Indii. V ní poptávka po zlatě naopak poklesla kvůli dani na dovoz zlata, kterou loni zavedla tamní vláda.
Důvodů, proč se poptávka po zlatě v Číně loni vyšplhala tak vysoko, je podle analytiků několik.
Ani čínské rekordní nákupy však nezastavily pokles ceny zlata. Mohl za to nejen nižší zájem o zlato v ostatních státech a oživení akcií, ale také očekávání, že americká centrální banka začne omezovat stimulační opatření podporující prodej zlata.
A objevilo se také podezření, že s cenou zlata úmyslně manipulovaly banky určující jeho cenu.
Odborníci očekávali, že Čína bude ve velkém nákupu pokračovat i dál. V prvním letošním čtvrtletí však její zájem o zlato poklesl. Celková poptávka oproti loňskému prvnímu kvartálu spadla o 18 % z 320 na 263 tun. A u investičních mincí a cihliček byl propad ještě výraznější – 55 % (ze 135 na 60 tun).
Podobně na tom byla také Indie, kde u investičního zlata poptávka klesla o 54 %.
Poptávka po zlatě v 1. čtvrtletí 2013 a 2014. Zdroj: Světová rada pro zlato
Zatímco Indie doplatila hlavně na dovozní daň, na čínském propadu se podepsalo několik rozdílných vlivů.
Přesto by pokles čínského zájmu o zlato neměl trvat dlouho. Většina předpokladů, která loni vedla k rekordní poptávce, totiž stále platí. Nejen, že čínská vláda bude s největší pravděpodobností dál pokračovat ve zlatém zajišťování měny, ale růst by měla i poptávka čínské střední třídy.
Ostatně to se projevilo už v prvním čtvrtletí, kdy i přes celkový pokles zájmu o zlato, stoupl zájem o zlaté šperky o 10 %. Jak navíc upozornil investiční šéf rakouské Bank Gutmann Friedrich Strasser, střední třída v Číně dál roste a skrývá ještě obrovský potenciál. Podle odhadů Světové rady pro zlato do roku 2020 vzroste dokonce o 60 %.
A i když v prvním čtvrtletí zájem o zlato v Číně klesl, další tři kvartály by měly vše napravit. Světová rada pro zlato odhaduje, že poptávka za celý letošní rok v Číně v porovnání s loňskem ještě stoupne – na 1 158 tun. A pozitivní podle ní bude vývoj i v příštích letech. Do roku 2017 má čínská poptávka po zlatu vzrůst o 20 až 25 %. Nejméně na 1 350 tun ročně.
Poptávka po zlatě za celý rok 2013 a výhled na rok 2014. Zdroj: Světová rada pro zlato
Se stoupající poptávkou logicky stoupá i cena, dá se proto uvažovat o tom, že čínský zájem o zlato opět nastartuje růst jeho ceny. Objevují se totiž i další náznaky, které tomu nahrávají.
Tyto faktory tak nahrávají předpokladu, že zlato čeká v nejbližších měsících růst, na což koneckonců už dřív upozornili někteří odborníci. A pokud vygraduje situace na Ukrajině, může být docela výrazný.
V nejbližší době tak zřejmě bude vhodná situace pro investici do zlata, třeba prostřednictvím Zlatého spoření.
Vzhledem k tomu, že zlato podle finančních analytiků dosáhlo základní hodnoty, nehrozí dlouhodobé ztráty a naopak se dá čekat výrazné zhodnocení vložené částky (které může přijít i když se bude zlato pohybovat dál v rozmezí své základní hodnoty, jak se dozvíte z našeho článku Zlaté ETF jako alternativa fyzického zlata: výnos nebo riziko?).