Centrální banky v prvním čtvrtletí letošního roku přikoupily 289,7 tun zlata, což bylo opět nejvíce v historii. Nákupy tak překonaly doposud historicky nejvyšší nákupy z 1. čtvrtletí roku 2023.
VíceSlitky nebo mince jsou nejobvyklejší způsoby investice do fyzického zlata. Pokud si ale chcete sestavit svůj vlastní zlatý poklad, můžete být i kreativnější. Což takhle koupit si třeba zlatý toaletní papír nebo zlatý model auta? Jen se připravte, že budete muset sáhnout hodně hluboko do trezoru.
S netradičními způsoby využití zlata se v posledních letech bez přehánění roztrhl pytel. Pokud se chcete inspirovat, nebo aspoň pobavit, přinášíme vám 10 kuriozit, které se týkají zlata i jeho zpracování.
Jen detektor kovu stačil loni jednomu australskému hledači kovů k nálezu valounu zlata, který vážil neuvěřitelných 5,5 kilogramu. Hodnota jeho nálezu se tehdy pohybovala kolem 6 milionů korun.
Běžně je přitom k vytěžení 1 unce ryzího zlata potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1 400 galonů vody, 282 – 565 krychlových stop stlačeného vzduchu, spousta chemikálií a taková dávka elektřiny, se kterou by i velká domácnost vydržela 10 dní.
Spousta zlata se každý rok „utopí“ v mobilních telefonech. Výrobci na ně v posledních letech spotřebují 27 tun zlata ročně.
Využití zlata je opravdu univerzální. Najdete ho třeba i v kosmetice. Jemné zlaté drátky se totiž používají pro zpevnění vytahané pokožky.
Jestli milujete investice do velkých zlatých cihel, obraťte se na japonskou firmu Mitsubishi. V roce 2005 nechala odlít cihlu dlouhou 45,5 centimetru, širokou 22,5 centimetru a vysokou 17 centimetrů. Domů byste si ji ale jen tak neodnesli. Tenhle „drobeček“ totiž váží 250 kilogramů. Větší „cihličku“ na světě zatím nenajdete.
Ze zlata se samozřejmě vyrábějí i výrobky k běžné denní potřebě. Pokud byste se chtěli třeba umýt ve zlaté vaně, stačí si zaletět do Japonska. Najdete ji v jednom z tamních hotelů. Váží 150 kilogramů a je to asi největší zlatý předmět pro „běžné“ použití. A Japonci dokonce věří, že mytí v této vaně lidi uzdravuje a prodlužuje jim život.
Ideální kousek do sbírky všech milovníků aut připravil německý inženýr Robert Gülpen. Vyrobil totiž model sporťáku Lamborghini Aventador LP 700-4. Tahle „hračka“ v měřítku 1:8 vás přijde na zhruba 6 milionů – je totiž celá pokrytá zlatem. Pokud ale budete trpěliví, nemusíte mít jen pozlacený model. Gülpen chce totiž dát letos do aukce i celozlatou verzi. Stát má „jen“ kolem 140 milionů korun.
S pozlacováním má zkušenosti i NASA. Zlatou fólií byl totiž potažený lunární modul kosmické lodi Apollo 11, která se do vesmíru vznesla 16. července 1969. Zlatá fólie měla posádku ochránit před radiací. A v současnosti na sobě zlatou membránu mají helmy pro astronauty. Má jejich oči ochránit před slunečním zářením.
Tenké plátky zlata ale můžu najít využití i jinde. Třeba na záchodě. Rozhodně je o tom přesvědčená australská firma Toilet Paper Man, která umí ze zlata vyrobit i roličku toaletního papíru. Pokud si tedy chcete užít zlaté posezení na záchodě, připravte si přes 25 milionů korun.
Jednou z věcí, kde zlato skoro nenajdete, je paradoxně zlatá olympijská medaile. Zatímco ještě v roce 1912 dostali vítězové olympijských her ve Stockholmu medaile, které byly ze zlata celé, v současnosti získají vítězové olympiád v půlkilových medailích jen asi 6 gramů zlata.