Období mezi recesemi v USA trvá obvykle 4 – 6 let, dá se tedy čekat, že mezi koncem tohoto roku a rokem 2013 přijde další propad ekonomiky. Jeho příčinou může být cokoliv, v jádru problémů se nachází rostoucí dluh a tištění peněz Fedem. Americkou ekonomiku čeká ztracená dekáda podobná té v Japonsku. Touto „optimistickou“ notou začal Jim Rogers svůj rozhovor pro Reuters a v podobném duchu pokračoval dále. V Evropě podle něho neprobíhají žádné úsporné programy, vysoký dluh a výdaje se namísto toho řeší ještě větším zadlužením a výdaji.
Jediné, o co se podle investora hraje, je to, zda včas přijde „kontrolovatelná pohroma“, či zda trhy nakonec řeknou dost a přijde pohroma, kterou již vlády nebudou schopny zvládat. Pak by přišlo „něco mnohem horšího než v letech 2008 a 2009“. Důvodem je současné vyšší zadlužení a to, že Fed již nemůže tisknout takový objem peněz jako před dvěma lety. Nejde tak už posouvat řešení problému do budoucna, protože „již došly náboje“.
Kritice Fedu se investor věnoval s obvyklým zápalem. Poukázal na skutečnost, že na počátku srpna „vystřelil nahoru agregát M2“, což je podle něho důkazem manipulace trhu Fedem, která americké ekonomice nakonec jen uškodí. Dolary ale Rogers vlastní – sice jim nevěří jako většina na trhu, ale nyní je medvědí nálada u této měny tak rozšířená, že na ně vsadil. Ohledně amerických vládních dluhopisů se domnívá, že budou „jedním z největších shortů naší doby“, sám zde již několikrát tyto pozice otevřel, na trhu se však dále tvoří bublina. Načasování těchto pozic tak bylo chybné, uvedl investor s tím, že s dalším otevíráním krátkých pozic čeká na to, až výnosy vystřelí nahoru.
Rogers zopakoval svůj názor, že default Řecka by byl silným signálem pro nákup eura. To by se totiž stalo mnohem atraktivnější než dolar. I zde ale zůstává skeptický, protože „politici nerozumějí ekonomii a rozhodně nerozumějí měnovému trhu“. Určitým povzbuzením pro něj ale byla nedávná slova Angely Merkelové, která hovořila o tom, že Evropa si nemůže dovolit nekontrolovatelný kolaps. Je tak přece jen možné, že přijde „řízená restrukturalizace Řecka, Irska a pár dalších“.
Rogers nemění svůj pozitivní výhled na trh komodit, nezviklal ho ani cenový pokles posledních týdnů. Prodávat nechce ani zlato, při poklesu jeho ceny by uvažoval o dalších nákupech. Podobné je to se stříbrem, které považuje za ještě zajímavější než zlato, protože to stále nedosáhlo na svá absolutní maxima. Nejatraktivnější jsou ale zemědělské komodity. Naopak krátké pozice má nyní investor otevřené na asijských a evropských akciích a technologických titulech ve Spojených státech. Tím se jistí proti možnému negativnímu vývoji globální ekonomiky. O své komodity se naopak nebojí kvůli tomu, že pokud přijde recese, „budou zase tisknout peníze“.