Centrální banky v prvním čtvrtletí letošního roku přikoupily 289,7 tun zlata, což bylo opět nejvíce v historii. Nákupy tak překonaly doposud historicky nejvyšší nákupy z 1. čtvrtletí roku 2023.
VíceŽízeň vyprahlého finančního sektoru po dolarové likviditě spolu se snahou půjčky „ututlat“ donutila centrální banky po celém světě k desetiletí nevídanému nárůstu objemu půjčovaného zlata. Centrální banky své obchody se zlatem nezveřejňují a oficiální místa o této tajné strategii, o níž obchodníci s komoditami spekulují již několik měsíců, také mlčí, ale podle statistik Thomson Reuters GFMS důkazy existují. Převis nabídky zlata od komerčních bank, které si za něj na trhu chtějí půjčovat dolary, navíc zřejmě negativně doléhá na cenu tohoto žlutého kovu.
Centrální banky sice drží ve svých rezervách jednu šestinu veškerého zlata, které zatím bylo na planetě vytěženo, ale jejich počínání na trhu je zastřeno rouškou tajemství. Ani jedna z institucí zodpovědných za národní měnovou politiku totiž své každodenní transakce se zlatem nezveřejňuje. Vysledování pohybů zlata centrálních bank navíc znesnadňuje ještě fakt, že jej centrální banky využívají pro obchodování na vlastní účet.
Statistiky agentury Thomson Reuters a výzkumné společnosti GFMS orientované na komodity však tyto problémy překonávají a sledují objemy, které banky půjčují. Tento týden jejich údaje ukázaly, že v loňském roce došlo k prvnímu nárůstu objemu zlata půjčovaného centrálními bankami. Jedná se přitom o první nárůst od roku 2000! Konkrétní číslo sice GFMS zatím nezveřejnila, ale mluví o „mírném nárůstu“, poté, co objem vypůjčeného zlata v roce 2010 stagnoval na 700 tunách při dosavadním rekordu na úrovni 5 tisíc tun v roce 2000.
Loňský obrat v klesajícím trendu přišel v době, kdy v Evropě zamrzal mezibankovní peněžní trh kvůli obavám z šíření krize, a centrální banky hledaly cesty, jak bankám zahnaným do kouta pomoci – včetně využívání nestandardních opatření. „Existuje stále více důkazů toho, že krátkodobé úvěry komerčních bank od centrálních mohly v loňském roce výrazně vzrůst a finanční instituce k získání dolarů využívaly zlata,“ komentuje svá data společnost GFMS.
Oblíbenost této praxe potvrzuje i fakt, že krátkodobé sazby za půjčení zlata na konci loňského roku klesly na rekordní dno. Na začátku prosince byla dokonce měsíční sazba za půjčení zlata mínus 0,57 procent, což znamenalo, že banky musely platit za výměnu tohoto drahého kovu za dolary.
„Úsilí, s jakým se komerční banky v eurozóně na trhu snažily půjčovat své zlato, bylo na konci loňského roku tím nejasnějším znamením „honby za hotovostí“ a dolehly i na cenu zlatých cihel,“ říká k dění na trzích komentátor listu Financial Times Jack Farchy. Nesouhlasí s ním však hlavní analytik GFMS v oblasti kovů Philip Klapwijk, který tvrdí, že swap USD/zlato je čistě finanční operací neměl by tak cenu zlata na trhu nijak ovlivňovat.
Analytici Goldman Sachs nicméně v nedávné zprávě také upozorňují, že „tlak na pokles vzešlý z problémů evropských bank s vlastním financováním vedl k cenám zlata s diskontem vůči úrovním odpovídajícím úrovní amerických úrokových sazeb.“ Cena zlata v posledním kvartále loňského roku klesla o pětinu z 1900 dolarů za trojskou unci až pod 1550 dolarů za unci.
Ve své aktuální prognóze společnost GFMS sice z krátkodobého pohledu varuje před pokračující volatilitou ceny zlata, ale očekává, že průměrná cena zlata by se mohla v prvním pololetí pohybovat kolem 1640 USD/unce. Koncem letošního roku, či zkraje roku 2013 prý může cena za unci zlata dle prognózy GFMS vystoupit nad 2000 dolarů, tím ale prý může více než desetiletý růst ceny kovu skončit.
„Obavy o dlouhodobou hodnotu skoro všech světových měn včetně amerického dolaru, který našel oblibu u investorů pouze jako „nejlepší z nejhorších možností“ zůstávají akutní,“ vysvětluje zpráva GFMS hlavní motiv pro další útěk investorů ke zlatu ve světle pokračující krize v Evropě. Varuje však, že ve chvíli kdy se bouře ekonomické krize uklidní, přijde konec dlouhodobého růstu ceny zlata. „Dekádu trvající býčí trh na zlatu se blíží do své poslední fáze; jakmile se změní makroekonomické prostředí a investice do zlata ochabnou – zřejmě někdy v příštím roce – rozvine s klesající trend ceny,“ upozorňuje zpráva GFMS.
Zlato nepřetržitě zdražuje už od roku 2001, má tak za sebou 11 růstových let. Za tu dobu se cena kovu zvýšila o více než 600 procent. Na maximum se kov ocitl loni v září, kdy se cena vyšplhala nad 1920 dolarů. V roce 2001, kdy růstová šňůra začala, se zlato prodávalo kolem 250 dolarů.