Centrální banky v prvním čtvrtletí letošního roku přikoupily 289,7 tun zlata, což bylo opět nejvíce v historii. Nákupy tak překonaly doposud historicky nejvyšší nákupy z 1. čtvrtletí roku 2023.
VícePřední světové ekonomiky by měly zvažovat znovuzavedení modifikovaného zlatého standardu, který by se mohl stát vodítkem kurzových relací jejich měn. Navrhl to dnes v britském listu Financial Times prezident Světové banky Robert Zoellick. Nový systém by podle Zoellickova návrhu neměl podobu všeobecného zlatého standardu, který se rozpadl pod tlakem Velké hospodářské krize 30. let, nýbrž by byl modifikací poválečného "brettonwoodského" uspořádání s pevnými kurzy a dolarem ukotveným ke zlatu. Tento systém zanikl počátkem 70. let a uvolnil místo systému volných kurzů.
Podle Zoellicka by nyní bylo zapotřebí zavést systém "Bretton Woods II", obdobu poválečného systému vzešlého z konference v americkém Bretton Woods v roce 1944. Nový systém by podle šéfa banky na rozdíl od původního zachoval v zásadě plovoucí kurzy a zahrnoval by zřejmě dolar, euro, jen, britskou libru a čínský jüan. Tyto měny by byly globálně obchodovány a měly by plně otevřené kapitálové účty, to znamená, že by nijak neomezovaly pohyb kapitálu.
"Systém by měl rovněž zvážit využití zlata jako mezinárodního referenčního bodu tržních očekávání inflace, deflace a budoucích hodnot měn," napsal Zoellick v listu. "Učebnice sice pohlížejí na zlato jako na peníze minulosti, trhy jej však používají jako alternativní měnové aktivum," dodal šéf banky.
Vyjádření Zoellicka, který byl před rokem 2007 předním činitelem americké vlády, odráží nespokojenost s nynější situací, kdy neustálá čínská ochrana nízkého kurzu jüanu je stále větším terčem kritiky ze strany Spojených států i dalších vyspělých zemí. Uměle nízký kurz měny druhé největší ekonomiky světa podle nich výrazně přispívá k obchodním nerovnováhám ve světě a k poruchám na kapitálových trzích.
Otázka kurzu čínské měny a globálních nerovnováh se v letošním roce přetřásá na všech globálních setkáních věnovaných ekonomice a nejinak tomu bude i na nadcházejícím summitu skupiny zemí G20 v Jižní Koreji. Američané prosazují dohodu o určení limitů přebytků a deficitů platební bilance velkých zemí, většina ostatních významnějších ekonomik to však odmítá. Čína a Německo v posledních dnech ostře kritizují nepřímé snahy Washingtonu oslabit kurz dolaru, zejména rozhodnutí centrální banky USA o dalším pumpování stovek miliard dolarů do slábnoucí ekonomiky.
Určité kruhy sice dlouhodobě navrhují návrat ke zlatému standardu, podle ekonomů by však obnovení systému, v němž je hodnota měn vázána na zlato, přineslo nadměrně utaženou měnovou politiku, která by vedla k poklesu ekonomiky a růstu nezaměstnanosti. Poválečný systém usměrňovaný Mezinárodním měnovým fondem byl založen na v zásadě pevných, ale čas od času upravitelných kurzech a chránila jej omezení pohybu kapitálu mezi jednotlivými ekonomikami.
"Dolar zejména v souvislosti s nástupem asijských ekonomik ztrácí na významu, takže bude možná zapotřebí nějakého neutrálnějšího měřítka. Zlato přes všechnu nejistotu prokazuje svůj smysl," řekl agentuře Reuters analytik Mark Pervan z novozélandské banky ANZ.
Cena zlata se dnes ráno v Asii vyšplhala na nový rekord 1398,35 dolaru za troyskou unci. Vzhůru jej letos tlačí pokles dolaru a rostoucí obavy z podpory inflace americkou centrální bankou. Později po zpevnění dolaru zlato oslabilo ke 1390 dolarům. ČTK.