Centrální banky v prvním čtvrtletí letošního roku přikoupily 289,7 tun zlata, což bylo opět nejvíce v historii. Nákupy tak překonaly doposud historicky nejvyšší nákupy z 1. čtvrtletí roku 2023.
VíceVzhledem k nejistotě na trzích byla ve 3. čtvrtletí poptávka po žlutém kovu nejvyšší za posledního jeden a čtvrt roku. Celosvětová poptávka po zlatu stoupla ve třetím čtvrtletí o šest procent a ocitla se nejvýše za jeden a čtvrt roku. K růstu přispěly hlavně nákupy centrálních bank a poptávka z Evropy kvůli stupňování dluhové krize v eurozóně. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).
V Číně ve třetím čtvrtletí silně rostl nákup zlatých šperků, a Čína tak poprvé od počátku roku 2009 překonala Indii a stala se největším konzumentem zlata na světě. Nákupy zlatých šperků z Číny se zvýšily o 13 procent, naopak Indové nakoupili o 26 procent méně šperků než loni.
Cena zlata ve třetím čtvrtletí stoupla na rekordních 1920,30 dolaru (36.360 Kč) za unci. Zájem o zlato vyvolaly dluhové problémy v eurozóně a USA. Nákupy zlatých prutů a mincí v Evropě se více než zdvojnásobily a na celosvětové poptávce se Evropa podílela 30 procenty. "Pokud se podíváte na zlaté pruty a mince ve třetím čtvrtletí, Evropa byla největším investičním regionem na světě, což je zajímavý výsledek," uvedl výkonný ředitel WGC Marcus Grubb.
Celosvětově se poptávka po z latě jako investici zvýšila meziročně o 33 procent. Nejvyšší růst poptávky po zlatých prutech a mincích zaznamenala Francie, a to na 4,9 tuny z loňských 0,3 tuny. V Německu se poptávka více než zdvojnásobila.
Aktivními kupujícími zlata byly opět centrální banky, zvláště v nově vznikajících rozvíjejících se zemích, kde se banky snaží rozšířit své rezervy do jiných investic, než je americký dolar, napsala agentura Reuters.