Centrální banky v prvním čtvrtletí letošního roku přikoupily 289,7 tun zlata, což bylo opět nejvíce v historii. Nákupy tak překonaly doposud historicky nejvyšší nákupy z 1. čtvrtletí roku 2023.
VíceSnaha o jeho výrobu, léčení nebo třeba barvení vlasů. To všechno už v minulosti zažilo zlato. Jeho těžba a využití sahá zhruba 6 000 let hluboko do minulosti, kdy s ním pracovali lidé na severovýchodě Afriky. Za tu dobu lidstvu prošlo rukama víc než 170 000 tun zlata. A jeho využití bylo opravdu různé.
Udělali jsme si proto malou exkurzi do historie a vybrali jsme pro vás 10 zajímavostí spojených se zlatem.
Že těžbu a zpracování zlata dobře zvládali už ve starém Egyptě, dokazují nálezy z hrobky egyptského faraona Tutachamona, který vládl v letech 1347 – 1339 před naším letopočtem. Archeologové objevili nejen zlatou rakev, sarkofág či trůn, ale také spoustu zlatých sošek a šperků. Všechny tyto věci byly z 9 tun zlata.
Zvláštní způsob využití zlata měli ve starověku Asyřané. Zlatý prach si vtírali do vlasů, aby si je obarvili na blond. Samozřejmě se to týkalo jen bohatých Asyřanů, kteří si mohli zlaté vlasy dovolit.
Už od starověku bylo oblíbené i léčení zlatem. Etruskové, Řekové a Římané ho využívali ve stomatologii a později se objevili pokusy léčit zlatem třeba i tuberkulózu.
Pozitivní vztah ke zlatu má i bible. Je v ní totiž víc než 400 zmínek o zlatu.
Na nedostatek zlata si rozhodně nemohli stěžovat jihoameričtí indiáni. Měli ho tolik, že si stavěli zlaté paláce, oblékali se do zlatých šatů a samozřejmě měli i zlaté šperky. Ze zlata dokonce vyráběli i trávu, květiny a zvířata.
Výroba zlata odjakživa lákala i alchymisty, stejně jako panovníky, kteří je výrobou tohoto kovu pověřovali. Alchymisté přitom měli na výrobu zlata osvědčený a účinný recept. Stačila dutá stříbrná tyčinka, ve které byl schovaný zlatý prach. Aby nevypadl, byla tyčinka zalepená voskem. Touto tyčinkou pak alchymista míchal roztavené olovo. Při míchání horkého olova se vosk roztekl a zlato se vysypalo do olova. Dalším žíháním se pak olovo odpařilo a v nádobě se objevila zlatá kulička.
Carské Rusko prodalo Americe Aljašku v roce 1867 za 7,2 milionu dolarů. Místa, ze kterého se později stalo jedno z největších nalezišť zlata, se tak Rusové zbavili za 5 centů za hektar. Nebyl to zrovna nejpovedenější obchod.
Víc než 70kilový nugget zlata našli lidé v roce 1869 u Wedderbunu 225 kilometrů severozápadně od australského Melbourne. Valoun pojmenovali Welcome Stranger. Po nalezení ho ale roztavili.
Originální vajíčka dostávala na Velikonoce ruská carevna. Petrohradský klenotník Peter Carl Fabergé jí od roku 1884 do roku 1917 každý rok posílal zlaté vejce. Každé vejce bylo jinak zdobené. V jednom byl například zlatý žloutek s kuřátkem, v dalším třeba platinová lokomotiva se zlatými vagóny.
Zhruba 20 000 tun zlata. Takové množství ho je podle některých odhadů ztracené na dnech oceánů v potopených lodích a zakopané v hrobech nebo ukryté jako poklady.